Sudičkám

Díky za to, že se mi proplétají životem.
Kristýnka: drobounká shrbená bělovlasá stařenka, na níž kromě vzezření nebylo nic babičkovského.
Bývalá paní učitelka, vedoucí přírodovědného kroužku, kam jsem začala chodit někdy v páté třídě. Nezapomenu na její zelený kabát s odznakem strážce Českého krasu, tenisky a šusťákový žlutý batůžek.
Společné výlety, pobyty v Sedmihorkách, spousty sušenek a zákusků které nám všem kupovala. Těžko jsem si zvykala na tykání. Bohužel se kvůli přesunům vytratila z mého života, což jsem si uvědomila, až když už bylo na setkání pozdě.

Zdenka: Přítelkyně, kterou jsme se potkaly při společném docházení do rajhradského hospicu. Tajuplná starší dáma z tajemného náboženského společenství, o jehož pravdě se mne však nikdy nesnažila přesvědčit.
Obdarování, které mi od této skromné paní vyrazilo dech a které nevím, jak vrátit. Prstýnek za promoci stále nosím. Milé dopisy a brněnská setkání.

Jana: Věkem babička, vystupováním něco mezi dámou a metrnicí; svěřená mi Cestou domů k občasnému doprovázení nejen na setkání pro pozůstalé.Bývalá sestra na novorozeneckých odděleních, která však teď, když během jednoho roku doopatrovala své blízké, zůstala sama. Povídáme o všem možném, o šatech i o fungování zdravotnictví.Uvidím, co přinese čas.