pondělí 12. října 2009

Bez názvu

Snažím se zvykat si na to nechodit do práce a nebýt z toho nesvá, chystat si potřebné věci pro mimčo a jak radí ti zkušenější, stihnout ještě nějakou tu kulturu....
Minulý týden tak byl ve znamení německých ozvěn, nejprve Legenda o Paulovi a Paule na festivalu DER FILM, poté kniha Polednice.
Nevím, zda přiznat, že jsem jí zhltla tak rychle, že jsem si to, že se jmenuje Polednice a ne Pohlednice všimla až druhý den, kdy už bylo prvních sto stran za mnou...
Dějiny Německa první poloviny dvacátého století, tak jak poznamenaly život Heleny W. Židovská matka v atmosféře "maloměstského Budyšína", první světová válka způsobující smrtelné zranění otce, dvacátá léta v Berlíně, kde je vše dovoleno, nástup fašismu, válka a divoké osvobození Sověty.

"Vyprávěl ti, jak se seznámili? Helena zavrtěla hlavou a Marta pokračovala. Jak jel do Wroclawi a tam v tiskárně objevil slečnu Steinitzovou s jejími nápadnými klobouky. Byla apartní, tak to říká, apartní slečna v chrpově modrém plášti..Myslíš, že ho zajímalo, že je Židovka?
Helena na Martu vrhla nevěřící pohled, zamhouřila oči. To tedy máma není. Zavrtěla hlavou, aby to zdůraznila. Ne doopravdy.Helena stále ještě pomalu a neústupně vrtěla hlavou, jako by tím mohla Martu zabrzdit."