Někdy jdu do knihovny s konkrétním tipem, jindy bloumám regály a doufám, že si mě zajímavá knížka přitáhne.
Většinou je ale mojí první volbou, která vychází, police dnes vrácených exemplářů.
Tak jsem narazila i na knížku Aiméé a Jaguár, která mě v posledních dnech polapila.
Příběh o vášnivém vztahu dvou žen, rozdílných jako den a noc na pozadí kulis válečného Berlína.
Lily se chystá vydat do Terezína....
Nechápali jsme, že tam jede s takovou samozřejmostí, jako do lázní, aniž by si uvědomovala nebezpečí. Zprvu jsme jí to taky říkali, a když to nemělo žádný účinek, upozornili jsme jí, že může uškodit i Felici.
V Terezíně se Lily ocitá před závorou. Ukazuje svůj průkaz mateřského kříže a pevným hlasem se ptá na německou úřadovnu. Oberscharführer Rudolf Hindl se na ni oboří: Co chcete?
Jsem na cestě do Brna a chci vás požádat o dovolení, abych směla něco předat své přítelkyni Felici Schragenheimové...
Hindl strne němým údivem a pak se dá do křiku: Poslyšte, co si vlastně myslíte? Něco takového se mi ještě nestalo. Ona si klidně jede do Protektorátu! Vloudí se sem a chce rozdělovat Židům potraviny!Tohle nechám prošetřit! Poslyšte, jak jste k tomu přátelství se Židovkou přišla?... Nejste snad německá žena? Nemáte vůbec žádnou rasovou hrdost?
čtvrtek 19. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)