sobota 27. října 2007

Po americku - podruhé

Obchodní střediska roztahující se za městy, zatímco ta o něco menší v centrech jsou prázdná, obchody zrušené. Lidé dali prostě přednost těm větším. Jak to bude za pár let u nás?
Pictured Rock National lakeshore
Q - přiznávám, že jsem v koncích.
Roads – vylidněné silnice protínající podzimní lesy směřující na sever ke kanadské hranici. Často podél nich najdete mývaly nebo ježury, kteří včas nestihli přeběhnout…
Sleeping bear dunes - malý kousek Sahary nebo velké pískoviště, záleží na úhlu pohledu. Prapodivné rostliny a západ slunce jako z hodně romantického filmu.
Trains. Stříbrné dvoupatrové vlaky do Chicaga. Držátka na průkazky, cestující, kteří se rádi dají do řeči. Vlastně si chtějí povídat nejen cestující, ráda se s vámi dá do řeči profi venčička psů, lidé v obchodě, číšnice v restauraci. Pro mě zalezlou do ulity to byl docela nezvyk.
USA z pohledu americké novinářky Dinah Spritzer (Respekt, č. 39, s.45) "Představa, že Američané jsou srdeční, protože jsou povrchní je prostě idiotská. My jsme kultura navzájem si cizích lidí. Jak Spojené státy rostly, stěhovali sjem se do cizích míst a být vlídný k cizím lidem, byl jediný způsob jak si udělat přátele." Asi na to měco bude...
Vlajky jsou tu všudypřítomné. Truchlící vesnice za svého vojáka padlého v Afghánistánu jimi vyzdobila opravdu každý kout.
Wisconsin – Diary land/mlékařský stát. Slogan z poznávacích značek.
XXL – velikost drtivé většiny všech amerických porcí. Brzy jsme se naučili dělit si je na půl, ale i tak nebylo vždy v našich silách je spořádat.
Yýýý už nevím co napsat pod některá zapeklitá písmenka a kam bych vtěsnala to, ještě stojí za zmínku. Třeba o všudepřítomných kostelech, skoro každý ale patří jiné církvi: metodisté, presbyteriáni, katolíci, ale i Voda života, Kámen života – až z toho šla hlava kolem. My jsme byli s hostiteli třikrát u luteránů – poprvé jsem si myslela, že jsme na pop-coutryovém koncertě, podruhé to byla konzervativnější verze skoro evropského střihu a potřetí mi už hudba ve stylu Pavla Bobka ani nevadila, navíc když místní pastor nekázal vůbec špatně.
Záchodky (veřejné) – všude dostupné a vždy zadarmo. Ještě lepší byla taktéž všudypřítomná pítka. Teploty byly totiž nezvykle nepodzimní a šplhaly až ke 30°C.

2 komentáře:

Katy, Kačka, Katalinka řekl(a)...

Někdy se stavíme na fotky :)

Ketchua řekl(a)...

Ty mas rada arasidove maslo? No tak to jsi moje krevni skupina:-)