Během posledního měsíce už druhá žensky černošská knížka, která se mi dostala do ruky. Po Barvě nachu další příběh o smutném dětství, příběh snu o štěstí za reality více než drsné...
O tom jak život jedince často určuje to, jak ho vidí ostatní.
O slabosti, která slabochy vede ke krutosti, o utrpení, ze kterého je nejsnadnější cestou únik. Happyend se nekoná...
"Co je s tvýma očima?"
"Chtěla bych je modré." Mydlík našpulil rty a pohladil si jazykem zlatou plombu. Napadlo ho, že je to jedna z nejfanatičtějších a zároveň nejlogičtějších žádostí, jaké kdy slyšel. Ta malá ošklivá holčička přišla žádat o krásu.
Toni Morrison, české vydání z roku 1995.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
Barva nachu... mnoho hvězdiček
Okomentovat